Přestože má režisér Lee Cronin na kontě tři předchozí snímky, je možné, že jste o něm do této chvíle neslyšeli. Je proto s podivem, že se jeho jméno dostalo přímo do názvu filmu. Aby se diváci mohli těšit na jeho „ojedinělý“ rukopis? Aby se snímek odlišil od ostatních s podobnou tematikou? Kdo ví. Každopádně Lee Cronin: Mumie není jen dalším zpracováním kultovního filmu. Nový horor na to jde trochu jinak.
Když v roce 1932 vznikl původní film o mumii, zařadila se postava po bok Frankensteina a hraběte Draculy do pomyslné svaté hororové trojice. Dosud nejzábavnější a nejlepší zpracování o lásce až za hrob, s Rachel Weisz a Brendanem Fraserem v hlavních rolích, nabídl snímek Mumie z roku 1999. Následně se přesuneme do roku 2017, kdy se Universal Studios rozhodlo vytvořit po vzoru v té době skvěle šlapajícího Marvelu vlastní universum představující klasické hororové hrdiny. Vedle výše zmíněné trojice se v něm objevili také Dr. Jekyll a pan Hyde, vlkodlak, Frankensteinova nevěsta nebo oblíbený Neviditelný muž. Prvním snímkem, jenž měl otevřít brány nového světa, byla právě Mumie s Tomem Cruisem v hlavní roli. Mišmaš různých žánrů však nepotěšil kritiky ani diváky a sen o propojeném universu hororových padouchů skončil, sotva začal. Od té doby se tématu egyptské mumie nikdo nevěnoval (pomineme-li animovanou tvorbu) – až doposud.
Neznámá žena unese dceru amerického novináře působícího v Káhiře. Přes všechnu snahu policie i rodiny se po dívce jménem Katie jednoduše slehne zem. Osm let poté se zřítí letadlo, jež na palubě přepravovalo záhadný sarkofág. A k úžasu všech v něm byla uložena právě Katie, která navíc celou tragédii přežila. Zubožené děvče se tak po dlouhé době vrací ke své rodině, aby se rehabilitovalo a opět načerpalo ztracenou energii. Není ale sama, kdo se v láskyplné domácnosti ocitá. Spolu s ní se vplíží i neznámé archaické zlo. Rodina musí přijít na to, kdo nebo co stálo za únosem jejich milované dcery, a zachránit se dříve, než bude pozdě.
Scénář mě zpočátku bavil, jelikož se poměrně dost liší od původní mumie. Tentokrát nikdo neběhá po pouštních dunách, netráví noci v muzeu, ani se neztrácí v bludišti pyramid. Tady se bojuje o záchranu rodiny proti tajemnému zlu, které chce jednotlivé členy poštvat proti sobě a zničit je. Snímek tak sice ztrácí dobrodružný prvek, zato se plně věnuje hororovému žánru.
K jeho smůle se ale až příliš inspiruje známějšími díly, které s motivy napětí uměly pracovat mnohem lépe. Při sledování Lee Croninovy Mumie si divák snadno připomene Vymítače ďábla nebo sérii V zajetí démonů od Jamese Wana (který je mimochodem producentem tohoto filmu). Sází ne lekačky a děsivé momenty, které jsme ale viděli už tolikrát, že nás jednoduše nemají čím překvapit.
Zpracování, v němž se režisér nebojí (doslova) tnout do živého, by mohlo představovat určitou nadstavbu. Mumie nabízí řadu explicitních momentů, které hraniční s body hororem, a vyžívá se v záběrech, jako je strhávání nehtů, trhání zubů, vypichování oči a jiných roztomilých okamžiků. Jenže aby tyto scény na diváka patřičně zapůsobily, musí mít odůvodnění, nikoli jen prvoplánovou snahu šokovat. Ano, možná si budete zakrývat oči, ale hlubší význam v tom nehledejte.
Film Lee Cronin: Mumie trpí všemi neduhy průměrných hororů, mezi které se sám řadí.
Naneštěstí je i vizuál snímku neslaný nemastný. David Garbett se za kamerou sice snaží, ale není to nic, o co by se film mohl opřít. Na to je kamera moc obecná a ničím nevybočuje. Sice se najde pár zajímavých momentů (například písečná bouře), ale po většinu doby, co film sledujete, je vám tak nějak jedno, jak to vypadá a jak to dopadne. Někdy se stane, že průměrný film podrží aspoň skvělé herecké výkony, ale bohužel ani to se zde nepovedlo. S výjimkou výraznější May Calamawy v roli hlavní policejní vyšetřovatelky je výběr herců nešťastně nezajímavý a postrádá jakoukoliv nadstavbu. Jack Reynor, ztvárňující hlavu rodiny, jen zběsile koulí očima, čímž dává divákovi najevo, že je vyděšen. Ani Laia Costa v roli matky Katie není nijak výrazná a jejich společná chemie coby milujících rodičů se pohybuje kolem bodu mrazu.
Film Lee Cronin: Mumie trpí všemi neduhy průměrných hororů, mezi které se sám řadí. Navzdory kvalitnímu námětu nedokáže vybudovat správnou atmosféru, neboť vyprávění je nezajímavé a kromě premisy už na filmu není originálního vůbec nic. Inspiraci Lee Cronin hledal v klasických hororech, nepředvádí tak nic, co bychom už neviděli nespočetněkrát předtím.
Velice by mě zajímalo, jak by si s příběhem poradil takový Zach Cregger, autor oceňované Hodiny zmizení, který na rozdíl od Cronina dokáže výborně budovat atmosféru a pracovat s napětím. Holt si na kvalitní film o zafačovaném monstru budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Věřím ale, že chystané pokračování Mumie z roku 1999 by nám mohlo spravit náladu.
