Buko není jen kůň, ale také „dar z nebes“, který ovšem vypadá jako špatný vtip. Film Alice Nellis vypráví o tom, že štěstí přeje nejen připraveným, ale také těm, kdo se dokážou postavit svému strachu. Podle samotné režisérky je snímek Buko temnou a lehce absurdní komedií, která má člověku připomenout, jak důležité je se na svět dívat s nadhledem. A že i přes všechny útrapy je život přece jen krásný.
Co dělat, když vás náhle opustí manžel a zanechá po sobě dvě závěti? Kterou si vybrat, když neznáte jejich obsah? Co když si svou volbou znepřátelíte rodinu? A co když se nakonec přeci jen poprvé upřímně rozhodnete sami za sebe? Jarmila se po ztrátě muže ocitne na životní křižovatce, kde se musí rozmyslet, zda zbytek života už jen trpělivě „přečká“, nebo se vzepře a vrhne do dobrodružství s velmi nejistým koncem. Navzdory dobře a láskyplně míněným radám svých dospělých dětí si zvolí druhou možnost.
Tou je život na původně nepříliš milované chalupě v romantické divočině uprostřed Máchova kraje, kde to měl rád především její muž. Ten jí navíc v závěti odkázal vysloužilého cirkusového koně Buka, což na první pohled vypadá jako drsný vtip, protože Jarmila se koní panicky bojí. S pomocí sousedů se však rozhodne vzniklé situaci postavit čelem a brzy zjišťuje, že i když to tak zpočátku nevypadalo, právě s tímhle koněm by se jí do života mohlo vrátit štěstí a chuť žít.
Buko sice nebude tím nejlepším filmem, který jste kdy mohli vidět, ale zajisté bude filmem, ke kterému se budete pro chvíle pohody rádi vracet.
Hlavní postavou filmu je kůň Buko – ve skutečnosti Láďa, který patří režisérce Alici Nellis. Z jejího života s koňmi také vyvstal nápad napsat tento scénář, protože jak sama autorka říká, kůň pro ni představuje zrcadlo toho, co se děje v ní samotné. Koním nelze lhát, protože všechno vycítí. Bukovou partnerkou a filmovou majitelkou je Anna Cónová, vynikající ostravská herečka, která pro filmového diváka není příliš okoukaná. Před kamerou předvedla kvalitní výkon, jímž své postavě dodala potřebnou důležitost, ale také ji dokázala zahalit tajemstvím.
Ve snímku se dále objevuje Petra Špalková a Jan Cina v rolích Jarmiliných dospělých dětí. Marta Issová hraje sousedovic dceru skutečně obdivuhodně – uvěříte, že její postava Tereza má jednak autismus, a jednak že jí není více než dvacet let. Terezinu matku navíc hraje skutečná matka Marty Issové, Lenka Termerová. Ústřední role uzavírá taktéž méně okoukaný Martin Kubačák, který splývá s tamním prostředím naprosto dokonale a role mu přirozeně sedne. Ostatně není však divu, neboť pochází ze stejné vesnice. Všichni herci působí ve svých rolích nenuceně a dobře spolu fungují. Celkově z filmu vyvěrá příjemná atmosféra, a divák má pocit, že si herci natáčení užili jako společný letní tábor.
Dialogy jsou věcné, hluboké a úderné. Nellis nesklouzává k patetičnosti a byť některé momentky působí lehce absurdně, jsou záhy vyváženy humorem. Kamera Matěje Cibulky je stejně jako v Pustině přesná a detailní, zároveň však přirozená a příjemná na pohled.
Film se natáčel převážně v exteriérech. Krásná a malebná krajina Křivoklátska s Bezdězem na pozadí je okouzlující a ne nadarmo si ve stejné vesnici koupila sama Nellis chalupu. Pro větší autentičkost štáb natáčel v počasí, jaké ten daný den zrovna skutečně bylo. Nenechal se tak odradit povětrnostními vlivy a výsledkem je atmosféra, která láká vyrazit rovnou z kina na pár dní do přírody.
Celý děj se točí kolem koně Buka a je patrné, že také on je profesionálem a kamery mu příliš nevadí. Vlastně existuje minimum příběhů, v nichž je hlavním hrdinou zvíře a nejsou prvoplánově citově vydíratelné. Buko je divácky přívětivý film. Nabízí krásnou přírodu, zvířata, děti a postavy, jež jsou obyčejnými lidmi. Dějová linka je lidská a lehce uchopitelná, přesto nikoli povrchní. Buko sice nebude tím nejlepším filmem, který jste kdy mohli vidět, ale zajisté bude filmem, ke kterému se budete pro chvíle pohody rádi vracet.
Poslání Alice Nellis v jejím posledním snímku Buko je zcela zřejmé: humor vám ukáže cestu ven ze všech strachů. Jde o skrz na skrz příjemný film, který nikde netlačí příliš na pilu a celkově je vyvážený; tak akorát drama, tak akorát komedie. Navíc lze Buko považovat za rodinný film. Je to přesně ta milá a moudrá podívaná, kterou si můžete užít s celou rodinou a každý si najde to své.
